Vápenka na Bradinách, Šošůvka

24.07.2017

Přinášíme text z infotabule vápenky na Bradinách v Šošůvce. Vápenku tam spravuje spolek VÁPENKA 1912. Facebooková stránka tohoto spolku odkazuje na jeho web, ale ten již nefunguje, snažíme se navázat spojení.

Pálení vápna - vápenka

Obdobně se od nepaměti pálilo v Šošůvce vápno. Pálili je vesměs zemědělciv obdobích mimošpičkových zemědělských prací, na rozdíl od uhlířů, kteří se zybývali výlučně pálením milířů. K pálení vápna sloužily pece, postavené z drobového kamene a o obsahu asi 3m3. Z vápence se na spodu pece vytvořila klenba a jako palivo sloužilo dřevo. V takových pecích se pálilo ještě v době první světové války. Zbytky pecí v Obecní horce, na Skalkách a Bradinách zanikly teprve po druhé světové válce. Vápno rozváželi zemědělci , zvaní vápeníci, po vesnicích koňmi. Vápenec, lámaný na Újezdech, dováželi vápeníci z Houska do místních pecí, protože tam neměli vápenec. 

Pokusy, provozovat pálení vápna ve větším měřítku a na základě zdokonalených technologických pokusů (šachtová pec) datusí se z počátku století. V obci Šošůvka je úspěšně podnikl Jan Mikulášek (č. 11). V roce  1912 postavil na Bradinách šachtovou vápenku s denní kapacitou 100 q. Vápno se zde pálilo koksem tak, že vrchem, s příjezdem rovnou z lomu nad vápenkou, plnila se pec střídavě vápencem a koksem a vápno se vybíralo spodem pece za nepřetržitého provozu. podnikatelé, úspěšní v pálení, však nestačili s rozvozem. Vápno se hromadilo a rozpadalo, majitelům hrozil úpadek. Po překonání prvotních potíží byla vápenka až do prvé světové války dobře prosperujícím podnikem. 

Za první světové války bylo pálení zastaveno pro nedostatek koksu i pracovníků. Po válce vápenka byla pronajata Vintrovi z Lipovce. Když se v Lipovci sdružila skupina zemědělců a postavili dvě výkonné vápenky v katastru Lipovce a Holštejna (obě dosud v provozu), byl provoz v šošůvské vápence zastaven.

Po druhé světové válce uvedl vápenku do provozu Mikulášek ml. (č. 12), když si současně koupil nákladní auto k rozvozu vápna. V průběhu socializace průmyslových provozoven byla zavedena v kamenolomu při vápence národní správa Okresního sdruženého komunálního podniku a výroba vápna byla zastavena. Asi po dvou letech pak vápenka byla dána do provozu. Současně byla postavena štěrkovna na zpracování odpadového kamene. Provozovna pak několikrát změnila firmu - různé socialistické organizace. V r. 1969 převzaly vápenku Uhelné sklady v Blansku, zastavily pálení vápna a dodávají pouze saturační vápenec pro některé cukrovary a slévárny v Blansku. 

Vápenku na Bradinách označuje červené kolečko s ozubenými koly. Zdroj mapy: www.mapy.cz